Technologie mají na náš spánek větší vliv, než si často uvědomujeme. Světlo z obrazovek mobilů, tabletů a počítačů potlačuje tvorbu melatoninu – hormonu, který tělu říká, že je čas jít spát. Neustálé notifikace, sociální sítě a sledování obsahu před spaním navíc udržují mozek v pohotovosti, takže usínáme později a spánek je méně kvalitní.
Během spánku si organismus odpočívá, svaly se uvolňují, zpomaluje se srdeční tep a snižuje se tělesná teplota. Ve skutečnosti však ani během spánku náš organismus nepřechází do „úsporného režimu“. Náš mozek pracuje, buňky se regenerují. Co se děje během „noční směny”? Za nejúčinnější se považuje noční spánek v přirozených podmínkách, tedy v tichu a úplné tmě. Během spánku procházíme různými fázemi, které se během noci několikrát opakují.
Šišinka, ačkoli je to malá žláza v mozku, hraje důležitou roli v našem zdraví a pohodě. Její činnost má přímý vliv na náš denní rytmus, spánek a hormonální funkce. Současný výzkum stále více odhaluje význam šišinky, což z ní činí předmět zájmu jak vědců, tak lidí, kteří se starají o své zdraví. Co je šišinka, kde se nachází, za co je zodpovědná a jaké mohou být důsledky jejího zvápenatění?
Většina průzkumů ukazuje, že mladá generace spí méně než její rodiče před deseti lety. Dalo by se říci, že se jedná o trvalý trend. Je to dáno tím, že dnešní mladí lidé více pracují, aby zajistili důstojné živobytí pro své rodiny. Moderní technologie navíc znamenají, že práce často zasahuje do domácnosti, a stírá se tak hranice mezi pracovním a soukromým časem. To platí zejména pro podnikatele, manažery a osoby na volné noze, kteří spí pět až šest hodin. Přitom podle lékařů a psychologů je minimální doba spánku pro dospělého, zdravého a aktivního člověka 7 hodin.
Přemýšleli jste někdy o tom, co se skrývá za tajemnými závoji našich snů? Sny lidstvo vždy fascinovaly a vyvolávaly otázky o jejich významu a vlivu na náš život. Stav snění nám nabízí jedinečnou příležitost prozkoumat naše podvědomí a pochopit naše nejhlubší touhy, obavy a tajemství.
Každý člověk někdy v životě zažije nejrůznější potíže. Často slýcháme, že spánek je nejlepší lék, ale je to pravda? Opravdu spánek během nemoci pomáhá našemu tělu k uzdravení? Zjistěte, proč je spánek tak důležitý, zejména v období nemoci, a naučte se několik praktických tipů, jak si během nemoci dopřát dostatek spánku.
Každý z nás má před spaním své vlastní rituály. Pro někoho je to šálek čaje, pro jiného chvilka s oblíbenou knihou. Když však padne noc a je čas jít spát, stojí před námi zásadní otázka: v čem spát? Volba mezi pohodlným pyžamem a naprostou svobodou spát nahý se může zdát triviální, ale má významný vliv na kvalitu našeho spánku, náladu i zdraví. Pojďme se blíže podívat na obě možnosti, jejich výhody a případné nevýhody, abychom vám pomohli rozhodnout se, která z nich vám zajistí nejlepší, regenerační spánek.
Už jste se někdy probudili uprostřed noci a překvapilo vás, že máte oči dokořán? Právě tento záhadný jev v nás vzbuzuje zvědavost a nutí nás přemýšlet. Je možné spát s otevřenýma očima? Je přece známo, že oči se zavírají, když usínáme, a otevírají, když jsme aktivní. Proto se spánek s otevřenýma očima stává záhadou, která nás láká svou neobvyklostí. Co se však za spánkem s otevřenýma očima skutečně skrývá?
Přemýšleli jste někdy o tom, jaký je Guinnessův rekord v lidském spánku? Jak dlouho můžete spát bez přerušení? Ve světě rekordů se spánek stal také polem pro mimořádné výsledky. Otázka spánku je však součástí našeho zdraví, takže jde o mimořádně citlivé téma. Předchozí pokusy o vytvoření rekordu v délce nepřerušovaného spánku ukázaly, jak zásadní je pro člověka dlouhodobý nedostatek či nadbytek spánku.
Dříve popsané fáze spánku se střídají a vytvářejí spánkové cyklus, který se během noci několikrát opakuje. V průměru se tyto fáze opakují 4 až 5krát za noc, i když počet cyklů se může lišit v závislosti na zdravotním stavu a individuálních vlastnostech. Potřeba spánku a struktura cyklů se mění také s věkem. U malých dětí vypadá cyklus spánku jinak než u dospělých.